Co je u nás nového...
V únoru jsme se s Roxinkou přestěhovaly za našim Davídkem do Jizerských hor, do Tanvaldu. Sice jsme opět v paneláku, ale vyjdeme ven a kousíček od domu máme lesy. Což se nám oběma moc líbí! Pejskové moc přátelští nejsou, obzvláště yorkové v baráku nám to hned první den vysvětlili, ale to mému čtyřnohému asociálovi vůbec nevadí.
Hromady sněhu co nás tu zaskočili a mučili ještě víc jak měsíc nás maličko zpohodlněli a tak se dobře papkalo. Roxula přibrala skoro tři kila a rozhýbat ji byl maličko problém. Ale teď na jaře již začínáme nabírat formu a věřím, že tento horský vzduch ji moc svědčí.
Hned jsem vyhledala dostupné cvičáky v okolí a jakmile slezl sníh, začalo se trénovat.
Nyní běháme agility v Lukášově pod vedením Katky Kovaříkové. Z časových důvodů jsme se přihlásily do pokročilých, ale hned od první hodiny jsme pochopily, že se máme ještě hodně moc co učit. Teda hlavně já, Roxula samozřejmě dělá vše co mi na očích vidí. Píšeme deník a poctivě trénujeme jak jen to čas dovolí.
Získané info od Kačky trénujeme v Desné Tufra. Kam jsem nás přihlásila na agi a odpověď byla, zda tyto výcvikové hodiny nechci vést. Jelikož se jedná o úplné začátečníky se sotva zvládnutou poslušností a spoustu štěňátek, řekla jsem že to zvládnu. Roxy je sice bohužel v kotci, když se věnuji ostatním, ale pak ji to vynahrazuji.
Stále zůstáváme běhat flyball s Hoptropáky, takže se snažíme dojíždět na tréninky do Prahy. Je to přeci jen štreka, ale Huri Huri jsou naši a nevzdáme se jich!
Do Lukášova se trhlo pár lidí od Psoly a založili nové družstvo Dragons. Jsou moc fajn a hrozně jim fandíme. Pokud přestane být dojíždění do Prahy zvládnutelné, říkali že by nás i brali. Tak díky dráčkům flyball snad stále zůstane součástí našeho života.
Ale zatím stále Huri, Huri, Huri!!! A.... Pantheříííí!!!!